Článok hosťa: Firesteel a podpalový materiál k založení ohně

Jeden z mojich čitateľov mi zaslal článok, ktorý napísal na základe svojich skúseností a experimentovania s firesteelom a rôznymi podpalovými materiálmi. Autor článok doplnil o viacero odkazov na staršie články a fotografie z blogu. Ďakujem!

Moderní ferocériové firesteely se v posledních letech staly oblíbeným vybavením zálesáků, pomocí kterého lze rozdělat oheň za téměř jakýchkoliv klimatických podmínek. Firesteel funguje stejně dobře ve vlhkých tropech, polárních oblastech za mrazu i ve vysokohorských podmínkách. Většina z nás se do takových extrémů málokdy dostane a budeme jej převážně používat v našich lesích. Avšak aby byl firesteel opravdu spolehlivým nástrojem, je potřeba si uvědomit, čeho je schopen.

Mnoho lidí si mylně myslí, že když jiskry firesteelu mají teplotu téměř 3000 °C, jsou schopny podpálit téměř cokoliv. Opak je ale pravdou. Jiskry jsou sice velmi horké, ale hoří poměrně krátkou dobu. Mnoho začátečníků, kteří drží firesteel v ruce prvně, může být prvními neúspěchy zklamáno. Pečlivý výběr a příprava podpalového materiálu je základem a klíčem k úspěchu, stejně jako technika křesání.

Výběr firesteelu a technika křesání je popsána v článku Firesteely a založenie ohňa. Který firesteel je ten nejlepší, nechám na vás. Já osobně používám čínský neznačkový firesteel. Dává stejně velké množství jisker jako jiné značkové firesteely. Je možná měkčí než originál a opotřebovává se rychleji, ale to vynahrazuje svojí nízkou cenou. I tak lze jeho trvanlivost počítat na roky užívání. Případná ztráta nebo zničení mě nebude mrzet tolik, jako u drahého značkového firesteelu.

V tomto článku bych chtěl shrnout svoje zkušenosti s výběrem podpalového materiálu při používání firesteelu. Ani ten nejlepší firesteel není zárukou ohně v nezkušených rukách. Rozhodně nepodpálí dřevo ani chrastí. Zapálit papír je sice možné, avšak jde to celkem obtížně a pravděpodobně se vám to podaří až po té, co vyškrtáte polovinu ferocériové tyčky ;-)

K zachycení jiskry je vždy potřebaco nejjemnější a hlavně suchý materiál. I mírná vlhkost může výrazně ztížit podpálení. Podpalové materiály lze obecně rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří materiály přímo vznětlivé, které po zapálení hoří plamenem. Druhá skupina podpalových materiálů je schopna zachytit jiskru a následně doutná žhavým uhlíkem. Ten je pak nutné rozfoukat do plamene v ohňovém hnízdě obdobně jako při rozdělávání ohně pomocí ohnivého luku nebo metodou hand drill.

Vznětlivé podpalové materiály

Mezi nejvznětlivější přírodní materiály patří chmýří z odkvetlých květů různých druhů velkokvětých bodláků. Nejlepší chmýří poskytují pcháče (Cirsium sp.) a bodláky (Carduus sp.). Odkvetlá květenství tvoří chomáče dlouhých jemných vláken, která snadno vzplanou plamenem při dopadu i jediné jiskry. Dobré chmýří lze získat i ze smetanky lékařské (Taraxacum officinale), lidově pampelišky. Je ale potřeba obrat několik odkvetlých pampelišek. Dalším zdrojem jsou odkvétající topoly (Populus sp.), z nichž lze získat topolovou bavlnu. Omezením je, že topolová bavlna je dostupná poměrně krátkou dobu na přelomu jara a léta, zatímco chmýří bodláků lze najít po větší část roku i v zimě. Chmýří poskytují i vyzrálá rozpadající se květenství orobinců (Typha sp.) známé jako „doutníky“. Další zajímavou rostlinou poskytující chmýří je plamének plotní (Clematis vitalba). Je to jedna z našich lián, která se roste v křovinách a hájích v teplejších oblastech. Odkvetlá květenství plaménku lze snadno podpálit firesteelem. Bohužel ne všude je tato rostlina běžná.

Orobinec a topol

Díky jemným vláknům chmýří snadno vzplane, ale také velmi rychle vyhoří. Krátké vzplanutí není schopné zapálit hrubší materiál jako je smrkové chrastí nebo dřevěné třísky, ale spolehlivě zapálí ohňové hnízdo z jemné suché trávy. Do klubka suché trávy o velikosti pěsti vložíme chomáč chmýří a po prvním křesání celé hnízdo vzplane plamenem, který je schopný zapálit i dřevo. Toto je jeden z mých nejoblíbenějších způsobů zakládání ohně firesteelem, protože je velmi snadný a pohodlný. Je vhodný i pro úplné začátečníky.

Ne vždy máme to štěstí najít v přírodě chmýří. Pokud člověk pamatuje na přípravu doma, je možné chmýří nahradit vatou. Při používání vaty je potřeba vybírat kvalitní vatu vyrobenou ze 100 % přírodních bavlněných vláken. Levnější druhy vaty se vyrábí z uměle upraveného viskózového vlákna. To hoří hůře a částečně se spéká jako umělé hmoty. V některých levných vatách je dokonce příměs umělých vláken. Vata je snadno vznětlivá, ale stejně jako u chmýří je lepší jí použít v kombinaci se suchou trávou.

Suchá jemná tráva nebo seno je dalším běžně dostupným přírodním materiálem, jenž lze snadno zapálit. Nesmí to být ale lecjaká tráva, kterou právě vytrhnete ze země pod nohama. Tráva musí být opravdu suchá. Tuhé listy a silné stonky trav jdou podpálit těžko. Stejně tak hůře hoří květenství se semeny na konci stonků. Je lepší si dát při přípravě trochu práce a do ohňového hnízda vybírat co nejjemnější materiál. Vznětlivost trávy můžeme zlepšit, když ji chvíli v rukách mneme a mačkáme dlaněmi do koule. Dlouhé stonky se rozlámou a listy se ještě více rozmělní na jemná vlákna. Kouli suché trávy mírně upěchujeme. V řídkém ohňovém hnízdě zbytečně spousta jisker propadne mezi listy. Obecně platí zásada, že čím jemnější tráva, tím snadněji ji lze podpálit. Nevýhodou suché trávy je, že po dešti nebo v sychravém počasí snadno absorbuje vlhkost a pak jde podpálit obtížně. Někdy je problém i za hezkého počasí po ránu, když je spadlá rosa. To je pak lepší zvolit jiné podpalové materiály.

Pravděpodobně nejznámějším přírodním podpalovým materiálem je březová kůra. Je bohatá na oleje, což způsobuje její dobrou vznětlivost a hořlavost. I když březová kůra hoří i vlhká, je vždy lepší použít kůru suchou. Olej v březové kůře se při hoření projevuje černým čadivým dýmem podobně jako u mastného dřeva. Před křesáním je potřeba březovou kůru upravit. Plátek kůry na povrchu naškrábeme ostřím nože po směru růstů vláken kůry tak, aby vznikl chomáček jemných březových hoblin. Pokud to jde, špičkou nože můžeme roztřepit kůru na jednotlivé tenké vrstvy. Během přípravy je dobré ponechat seškrábnuté kousky částečně spojené s podložní kůrou. To zabraňuje rozházení chomáče březových hoblin během křesání při neopatrné manipulaci. Zapálit březovou kůru firesteelem je obtížnější než v případě suché trávy, avšak ve vlhkém prostředí je to mnohem lepší volba.

Méně známým materiálem je mastné dřevo někdy označované jako fatwood. Jedná se o dřevo nasáklé smolou a živicemi. Velmi dobře hoří za téměř jakýchkoliv podmínek a jemné hoblinky mastného dřeva jsou snadno vznětlivé. V našich podmínkách najdeme nejlepší mastné dřevo na borovicích v místech připojení větví ke kmeni. Podrobnější informace o získávání a využití mastného dřeva jsou popsané ve starším článku Fatwood – Mastné drevo. Před zapalováním mastného dřeva firesteelem je potřeba z kousku živičné větve nožem nastrouhat hromádku co nejjemnějších hoblinek. Tu položíme na nějakou podložku (list, kousek kůry apod.), aby se nám kupka při křesání nerozházela. Pro začátečníky bude možná zpočátku obtížnější udržet hromádku nerozházenou, ale po několika pokusech zjistíte, že zapálit mastné dřevo není problém. Mastné dřevo je stejně jako březová kůra dobrá volba pro deštivé a vlhké dny.

Doutnavé podpalové materiály

Troudy z troudnatce kopytovitého (Fomes fomentarius) nebo rezavce šikmého (Inonotus obliquus) byly využívány při rozdělávání ohně již v době kamenné. Troud z těchto hub má i dnes nezastupitelnou roli při zakládání ohně ocílkou nebo uhlíkovým nožem metodou tradičního křesání. Naprosto stejně je lze využívat i s firesteelem jen s tím rozdílem, že křesání tímto moderním nástrojem je mnohem snazší. Rezavec šikmý – čagu lze použít pro křesání přímo bez jakékoliv úpravy. Bohužel tato houba rostoucí na břízách je v našich končinách vzácná a její nález je spíše dílem náhody. Častěji narazíte na troudnatec kopytovitý, který je nutné pro účely rozdělávání ohně upravit do formy troudu – amadou.

Návod na výrobu troudu je popsán v článku Amadou – príprava práchna. Troudy z chorošů chytají jiskru snadno a není problém s nimi oheň založit. Když už jiskru zachytí, tak se žhavý uhlík neustále rozrůstá a samovolně nezhasne. Vzhledem k tomu, že příprava amadu je složitější a zdlouhavá, budeme mít tento materiál na cestách k dispozici pouze v případě, pokud jej předem zařadíme do naší výbavy.

Dalším zajímavým materiálem je zuhelnatělá bavlněná látka (charcloth). Samotná bavlněná látka chytá ohňovou jiskru špatně a samovolně téměř okamžitě zhasíná. To je důvod, proč jen málokdy propálíme díru do svých maskáčů u táborového ohně. Pokud ale bavlněnou, případně lněnou nebo jutovou látku, pyrolyticky bez přístupu kyslíku zuhelnatíme, materiál zcela změní svoje vlastnosti. Zuhelnatělá látka zachytává velmi snadno i ty nejslabší jiskřičky a následně žhne vysokou teplotou schopnou zapálit různorodou škálu hořlavých materiálů. Zapálit zuhelnatělou látku firesteelem zvládne opravdu každý. Návod na výrobu zuhelnatělé látky je podrobně popsán v článku: Zuhoľnatená látka (Charcloth).

Troud i zuhelnatělá látka jsou výborné, ale náročné na přípravu. Nouzově lze použít sice horší, ale dostupný materiál a tím je toaletní papír nebo papírové kapesníčky. Hořlavost různých druhů papírových kapesníčků a toaleťáku se liší. Záleží zejména na jejich kvalitě. „Kvalitnější“ obsahují přidaná plnidla papíru, jako je kaolínový pudr a pak hoří hůře. Po zapálení doutnají a uhlík je nutné neustále rozfoukávat, jinak po chvíli samovolně uhasne. Naopak na druhou stranu můžeme narazit na kapesníčky, které poměrně snadno vzplanou plamenem a jsou schopné zapálit chrastí. U papírových kapesníčků a toaleťáku je dobré si jejich hořlavost vyzkoušet předem.

Na závěr

Materiálů na podpal pomocí firesteelu je celá řada a každý si časem najde svoje oblíbené kombinace. Někdo je rád blíže přírodě a využívá čistě přírodní zdroje, jiný je naopak pohodlný a má po ruce připravený podpalový materiál v zásobě. V tomto článku jsem nastínil souhrn možností. Určitě jsem je nevyčerpal všechny a budu rád, když se i vy podělíte o své zkušenosti.

Závěrem přikládám tabulku shrnující snadnost podpálení jednotlivých popisovaných materiálů firesteelem. Bodová stupnice je stejná jako školní známkování. Jednička jsou nejsnadněji zapalitelné materiály, pětka materiály zapalitelné obtížně.

Text: Jan Holeček, Foto: Jan Holeček a SKW

This entry was posted in Oheň. Bookmark the permalink.

2 reakcie na Článok hosťa: Firesteel a podpalový materiál k založení ohně

  1. Marekk píše:

    To není článek, to je buškrafterská diplomová práce!!!
    Krásně sesumírované. Díky

  2. František píše:

    Honzo zdravím Tě !
    Nevím, zda máš pedagogické vzdělání ( někdy i na závadu věci ..) , ale Tvoje sdělení je dle mojí znalosti příkladně věcné, kompletní a postrádá osobní exhibici.
    Z přehledu mnoha štěků k tomuto tématu řadím výrazně na špici. Díky za zážitek.

    František

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Log Out / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Log Out / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Log Out / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Log Out / Zmeniť )

Connecting to %s